The world is burning and we're the flames

Teď nebo nikdy!!

10. února 2016 v 19:38 | Anonym
Je to až děsivé, když si uvědomíte, že na světě je až 7 miliard lidí a každý den se narodí a zemře v průměru 150 milionů lidí. Jak se někdo dokáže cítit velký, když vidí ty masy lidí? Každý člověk na této planetě na tomto světě má svou mysl své nápady, ale my máme stále pocit že naše nápady a naše myšlenky jsou jediné podstatné, že jsou nejlepší a většinou nebereme ohledy na ostatní s podobnými myšlenkami. My samy jsme jen postradatelný kousek společenstva, jenže společně jsme celý tento svět. Tak se nadechněte a řekněte své nápady a myšlenky světu možná si budete myslet že nikdo Vás neposlouchá, ale stačí aby vás vyslyšela jen jedna osoba a můžete si říct dokázal/a jsem to!! Odprosťte se od svých zvyků... Dělejte co chcete říkejte co chcete. Buďte takový jací jste. Udělejte hřbitov prázdným... Vyprázdněte ho od nenaplněných nápadů, snu, nevyřčených myšlenek. Proměňte svůj život na svůj sen!! Začněte hned, zítra už může být pozdě...
 

Vzdát se?

12. prosince 2015 v 18:29 | Anonym
Někde jsem četla že vlastně ani nevnímáme jestli se vzdáváme, že vše plyne pomalu a najednou ani nevíme co je jinak...Nevím jestli to je i můj případ, ale mám pocit, že se chci všeho vzdát, nechat všechno jak je a začít znova. Nový začátek, čistý štít, udělat vše lepší než je....Jenže co když tím ZAČÁTKEM pokazím něco co bylo dokonalé, co mělo smysl a začnu s něčím co mě zavede do slepe uličky ze které není cesty zpět, co když se ocitnu úplně na dně? Co potom pomůžou mi ti lidé, kterých jsem se vzdala vrátit se zpět, nebo zůstanu na dně a budu se muset vyvést nahoru vlastními silami? Co, když se vzdám? Ztratím samu sebe a všechno co pro mě bylo vším. Stanu se lidskou troskou, kterou netěší nic. Stanu se kamenem.
A zase je tady druhá strana ZAČÁTKU, co když je ten začátek tím nejlepším co se mi může stát, ale já se zaslepím, tak strachem, že nebudu vnímat všechno kolem sebe, budu jako uzlíček nervů a klepat se jako štěně na které paniček poprvé řve. NE!!! musíme přestat s řešením co kdyby...Musím přestat s řešením budoucnosti...Musím zastavit a žít okamžikem, protože když se budeme dívat pořád dopředu neuvidíme to co stojí přímo před námi:)

Jak utíkat ze života...

27. září 2015 v 20:49 | Anonym |  Téma týdne
Každý den vstavam s pocitem znechucení nad tímto světem. Světem, který nepřináší nic jiného než jen myšlenky a otázky o něčem lepším, a tak stále hledám únik z tohoto světa tím ze sním. Sním o smrti.O tom vysvobození. O pocitu volnosti a osvobozeni od každodenního stereotypu života, o tom že konečně prestanu bloudit v kruzích a ptát se na otázku typu:" Co tady dělám?"
Nemůžu se zbavit pocitu, že by mi bylo lip, kdybych zmizela ze svého života a hlavně z tohoto posraneho sveta,kde je vše skoro na hovno.Chci zmiznout ze života všech lidí a všeho.Nikdy mi nebude líto lidi co zemřeli, ale tech co zůstali!!
 


Život není fér

9. září 2015 v 17:26 | Anonym |  Téma týdne
No super téma konečně nějaké na které bych se ráda rozepsala:)


Proč někteří lidé mají vše a někteří zase nic? Proč je někdo krasnější,štíhlejší,bohatější a proč si nejsme v ničem rovni? Proč to tak je? Asi jako každý normální člověk si i vy pokládáte tyto otázky.

Proč je život tak nefér?
Teď bych mohla začít psát o tom jak je každý z nás jedinečný tím co si prožil a že je užasné že se dostal až sem, jenže já taková nebudu. Nikoho nezajímá jaký kdo měl život, důležité přece je to že žil. Každý vstupuje do svého hracího pole,kterému říkají život, neví jak to bude vypadat, ale ví že by si měli rychle najít svůj cíl aby nezameškali důležitou část hry, někteří už při narození získají bonusové body a tak snáž přicházejí ke svému cíli,a proto si říkate že je to nefér prostě se dobře narodili jenže se nestaráme jak jejich rodiče mohli být dole, jak začali oni svou hru. Jejich rodiče se museli postarat o to, aby ty děti měly pěkný začátek.Takže život není nefér je to jen o tom jaké si to uděláš a jak rychle se přizpůsobíš okolí a jak lehké to uděláš generaci po tobě!!

Co je bolest?

9. září 2015 v 17:17 | Anonym
-Je když se vám zhroutí celý život,když zjistíte,že jste pro lidi pro které byste vraždili jen nahraditelná osoba, na které jim ve skutečnosti nezáleží
-Je když si vaši rodiče vyberou fet a drogy místo vás
-Je, když snášíte fyzickou bolest jen abyste nemusei cítit tu psychickou
-Je, když vidíte milovanou osobu trpět a nemůžete s tím nic udělat než se jen dívat na to jak ji ubližují
Znáte ten zlom, kdy chcete, aby vše přestalo a začnete proto bojovat,ale zjistíte,že jste sami a všichni vás opustili? Tohle je bolest. Když prosíte o pomoc a nikdo vás neposlouchá!

Znáte ten pocit, když se bojíte jít za někým, protože se bojíte, že by vám ublížil?
Znáte ten pocit, když vstoupite do pomyslné ulity jen proto že se bojíte tak moc lidí, že je už nevnímáte?
Znáte ten pocit, když sklápíte pohled k zemi jen proto, že se bojíte zla jiných lidí?

Who I am?

9. září 2015 v 16:33 | Anonym
To je tak těžké pochopit,kdo já jsem?
Chtěla si ze mě vytvořit něco čím chceš abych byla.
Jenže to nedokážu.Já taková být neumím!
Prostě mě nech být!
Miluj mě takovou jaká jsem
Nejsem ten typ, který můžeš ovládat.
Už i můj úsměv mě bolí.
Já vím, že nikdy nebudu taková jakou mě chceš mít.
Je ve mně oceán emocí.
Čekám na příliv, který všechnu bolest odnese.
Prostě mě nech být!
Už nejsem ta holčička, kterou pořád zajímalo jak tě udělat šťastnou!
Je stále těžší v tvé blízkosti dýchat.

Migranti?

3. září 2015 v 20:21 | Anonym
Ahoj lidi četla jsem mnoho názorů na toto téma a zjistila, že mnoho lidí je proti migrantům a že teď se k nim přidávají další a další lidi, kteří nemají vlastní názor. Lidi, kteří jsou natolik ovlivněni medii a tiskem, že jsou jako ovečky a jdou s většinou. Nelíbí se mi to, každý člověk by měl mít na všechno svůj názor, který si musí zdůvodnit.
Můj názor:
Každý člověk má právo na život a my bysme neměli být ti kteří o život někoho připraví.Je mi jasné, že teď asi myslíte na ty vraždy co udělali oni, jenže my když jim odepřeme žít, tak nejsme o nic lepší. Představte si že vy byste byli na jejich místě, jak byste se cítili kdyby, vás někdo chtěl zabít? Jak byste se cítili, kdyby vám chyběl jen jeden krůček od toho normálně žít a vám by to někdo odepřel? Jak byste se cítili, kdyby vás považovali za nebezpečného jen kvůli tomu, že jste se narodil na špatném místě? Jak byste se cítili, kdybyste museli trpět za chyby jiných? Není to pěkná představa že? A my si tady hrajeme na Bohy a říkáme kdo může žít a kdo ne. Zamyslete se nad tím, co by jste dělali proto aby jste žili? Proto aby jste viděli své děti? Proto aby jste mohli normálně žít? Proto aby vás nepovažovali za teroristu?

Co je smrt?

3. září 2015 v 20:04 | Anonym
Smrt je svoboda. Smrt je čistota. Smrt je osvobození.

Zavislost...

13. srpna 2015 v 14:37 | Anonym
Závislost je slabost

Nesnáším lidi kteří jsou jakkoliv závislí na někom nebo něčem jiném, v obou případech v mých očích klesnou na bod hovna na mých botách. Závislí lidé jsou potenciálními slabými články naší společnosti. Závislost se nedá omluvit, jelikož slabí lidé si vyberou svou závislost jen, aby se cítili vnitřně silní. Závislost je pro ně tudiž droga, kterou využívaji k boji proti jejch slabosti.
Závěr: Závislým lidem diktuje jejich závislost a oni poslouchají, tudíž jsou slabí...

Person..

6. srpna 2015 v 20:20 | Anonym
Lidí chodí jen tam, kde člověka jenom vyuziji a dělají jaký/á to není dobrý/á kamarád/ka, ale pravdou je, že to počáteční okouzlení z vás se brzy vypaří a začnou o vás šířit pomluvy, ale na vás se budou stále jen pitomě usmivat vy se budete cítit dobře, ale až to zjistíte tak budete mít pocit že jste jen kus hovna.
Vítejte ve světě, kde loajalnost, upřímnost a věrnost jsou sprostá slova, která se trestají. Jste uprimni a lidí vás nemají radí kvůli pravdě kterou říkáte. Jste loajální a lidí za vámi nechodí z jednoho dobrého důvodu nemohou s vámi promlouvat ostatní... Tleskam téhle společnosti...Takže velké ★VÍTEJTE★

Kam dál